První posel jara – koncem února se vrací ze zimovišť. Hnízdí od března do července 2-3x ročně. Vejce snáší do důlků v zemi, které si vystýlá různým materiálem. Po 10-12 denní inkubaci se líhnou mláďata, která jsou rodiči krmena jen asi 10 dní. Ve stáří 18 dnů už umějí létat. Skřivani se živí hmyzem, ale též semeny.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 800 Kč/ROK

Kosi patří mezi nejčastěji přijímané druhy ptáků do záchranných stanic. Obvykle potřebují pomoc po pokousání kočkou, nárazu do okna nebo srážce s automobilem. Kosi si vyhledávají potravu především na zemi – živí se žížalami, červy, plži. S oblibou si ale pochutnávají i na různých plodech, jako jsou borůvky, jeřabiny, třešně, jablka. Hnízdí 2-4x ročně, ve snůšce bývá 4-6 modrozelených vajec. Mláďata stráví po vylíhnutí na hnízdě asi 2 týdny, poté hnízdo opustí a rodiče se o ně ještě další 2 týdny starají, přikrmují je.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 800 Kč/ROK

V ČR zvláště chráněný druh. K hnízdění vyhledává především místa s chovy hospodářských zvířat, kde najde dostatek potravy – létajícího hmyzu. Staví si hnízda z hliněných hrudek, snůška obvykle čítá 4-5 vajec. Ze zimovišť v subsaharské Africe přilétá koncem března až v dubnu, zpět se vrací v září a v říjnu. Za jednu takovou cestu urazí i 10.000 km. U nás je ohrožena zejména úbytkem tradičních chovů hospodářských zvířat, používání herbicidů a pesticidů. Do záchranných stanic se dostávají nejčastěji mláďata ze zničených hnízd nebo jedinci zranění.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 800 Kč/ROK

Obyvatel listnatých a smíšených lesů, častý návštěvník ptačích krmítek. Jsou to specializovaní požírači zrn, vyklovávají především jádra z plodů. Nepohrdnou ani bukvicemi a slunečnicovými semínky. Mláďata krmí hmyzem a polozralými semeny.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 800 Kč/ROK

V České republice vrabci hnízdí na celém území, ale jejich počty se snižují. Důvodů je hned několik – od úbytku přirozených hnízdišť (neupravené zelené plochy, křoviny), přes nedostatek kaluží ke koupání, příliš velký dopravní ruch až k úbytku potravních zdrojů (mláďata krmí výhradně živočišnou stravou – hmyzem, pavoukovci), kterých se ve městech nenalézá tolik, kolik by potřebovali. Do záchranné stanice se vrabci nejčastěji dostávají jako mláďata ze zničených hnízd kočkou.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 3.000 Kč/ROK

Puštík obecný je naší nejpočetnější sovou. Vyskytuje se na celém území ČR od nížin po hory. Ideální stanoviště je pro puštíka mozaiková krajina s podílem lesa 40 – 80 % proložená mýtinami, okraji lesa a zemědělskou půdou, nevyhýbá se ani urbánnímu prostředí parků, hřbitovů a zahrad. Puštíci hnízdí v dutinách stromů. S úbytkem doupných stromů hledají puštíci jiné příležitosti k hnízdění, často zapadnou do komínů a potřebují pomoci. Střet s člověkem bývá u puštíků poměrně častý – ať už se jedná o srážku s dopravou, nárazy na překážku, či uvíznutí v „lidské pasti“ – ostnaté dráty, komíny, sudy, apod. Puštíci ve stanici vytvořili pár a od roku 2022 odchovávají vlastní mláďata, která se vypouští do přírody.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 3.000 Kč/ROK

Poštolky jsou jedním z nejpočetněji přijímaných druhů ptáků v záchranných stanicích. Nejvíce bývá mláďat – vypadlých z hnízda, předčasně vylétlých nebo zraněných. Naprostou většinu z nich se nám podaří úspěšně vrátit zpět do přírody (máme zdokumentovaný i případ naší mladé poštolky, která zvládla po vypuštění z Archy uletět za 22 dní 500 kilometrů!).
Značný díl úspěchu na tom nesou naše trvale handicapované poštolky. Nyní nám zde úspěšně fungují 2 páry, které už několik let vyvádějí jednak svá mláďata, jednak mláďata adoptovaná – vypadlá z hnízd či osiřelá. Naše trvale handicapované poštolky se k nám většinou dostaly jako dospělé po zranění křídla. Většinou jim část křídla chybí.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 5.000 Kč/ROK

Moták pochop náleží mezi zvláště chráněné druhy ptáků v kategorii ohrožených. Hnízda staví na zemi, nebo v husté mokřadní vegetaci nad vodní hladinou. V rámci managementu ochrany druhu je důležité zachování původních mokřadních stanovišť s rákosinami, jež pochopům umožňují nerušené hnízdění. Dojde-li k nálezu hnízda motáka pochopa na intenzivně obhospodařované půdě, je nutné kolem hnízdiště zřídit ochrannou zónu o rozměrech nejméně 30 × 30 m, která zůstane nesečena a umožní ptákům klidné vyvedení potomstva.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 6.000 Kč/ROK

Orel královský je v České republice veden jako kriticky ohrožený druh. Několik párů hnízdí na jihu Moravy na Břeclavsku a v Bílých Karpatech. Ptáky ohrožuje ničení životního prostředí, nelegální lov a úbytek přirozené potravy, kterou jsou zejména středně velcí savci – sysel, křeček, zajíc, ale loví i ptáky – krkavcovité, koroptve, bažanty, holuby. Do stanice se dostávají pro vzdělávací účely vyřazení jedinci z chovu ze zoologické zahrady.

ADOPČNÍ PŘÍSPĚVEK = 5.000 Kč/ROK

Výr velký (Bubo bubo) je naší největší sovou, která obývá skalnatá území v blízkosti lesů. Ke střetům s člověkem tedy nedochází tak často jako u jiných sov a dravců žijících v blízkosti lidských sídel, přesto se ale do záchranné stanice tento druh dostává. Jedná se zejména o vysílené staré jedince, kteří si již nejsou schopni ulovit potravu, nebo jedince chycené do „lidských pastí“ v podobě ostnatých drátů, pohozených zbytků smotaného pletiva apod.